MARTINA NOŽIČKOVÁ ILUSTRACE
KNIHY
Kniha neklidu - Medvíďátko - Faust - Pan Theodor Mundstock - Poslední pokušení - Pesach - Luxvogel - Příběhy o soudci Ookovi - Golem
Ladislav Fuks
Pan Theodor Mundstock
2012
Ladislav Fuks je mým nejoblíbenějším spisovatelem
a právě Pana Theodora Mundstocka mám od něj nejraději. Jedním z důvodů je i tematika židovství,
ve které se knize věnuje a která mne velmi zajímá. Příběh se odehrává během druhé světové války v Praze a pan Mundstock je Žid. Situace na něj silně doléhá
a on se pomátne a snaží se připravit na transport.
Kniha je rozdělena do jednadvaceti kapitol a ke každé z nich jsem vytvořila celostrannou ilustraci a zhruba dvě doplňkové menšího formátu. Ilustrace jsem malovala monotónně akvarelem odstínu indigo a jsou velmi tmavé, jelikož děj se odehrává v zatemněném bytě. Ke knize jsem navrhla i grafickou a typografickou úpravu – písmo titulků vychází z období nacismu.
Knihu jsem si i sama svázala.
Nikos Kazantzakis
Poslední pokušení
2011
Nejkrásnější české knihy roku 2011, Cena SČUG Hollar za ilustraci
Moje bakalářská práce a zároveň první plnohodnotný pokus o vytvoření plnohodnotné knihy. Tématem této kontroverzní knihy jsou poslední léta života Ježíše Nazaretského. Ke knize jsem vytvořila třicet celostranných ilustrací. Technikou ilustrací je scratchboard – škrábaná technika. Desky ke škrábání jsem si vytvořila sama dle vlastní technologie. Ilustrace sinhrají s kontrastem světla a stínu a jejich hlavním námětem je Ježíš, občas atmosféru knihy dokreslují krajiny či zátiší. Kromě ilustrací jsem navrhla i grafickou a typografickou úpravu knihy, vazbu a záložky do knihy. Knihu jsem vytvořila pod vedením prof. akad. mal. Borise Jirků a byla oceněna během vyhlašování nejkrásnějších českých knih roku 2011.
Fernando Pessoa
Faust
2012
Odvahu ilustrovat Fausta od Fernanda Pessoi jsem hledala dlouho a nakonec jsem ji našla až během stáže na VŠVU v Bratislavě v Ateliéru voľnej grafiky
a ilustrácie, kde jsem studovala u prof. akad. mal. Dušana Kállaye. Ilustrace jsem vytvořila v různých technikách – škrábáním, tužkou, tuší a perem –
a vytiskla jsem je jako litografie. Celkem jsem vytiskla pětadvacet kamenů, až na předsádky jsou všechny ilustrace černobílé. Jedná se v podstatě o autorskou knihu, texty z Fausta jsem psala jen ručně na kámen a jsou tedy přímo součástí ilustrací. Ke knize jsem vyrobila i krabičku, ve které je kniha uložena.
Krabičku jsem potáhla černým plátnem a vytiskla jsem na ni pomocí linorytu název knihy. Nejdůležitější zkušeností, kterou mi práce na tahle knize dala, bylo to, že jsem se naučila samostaně zvládnout techniku tisku litografie a zase jsem začala mít grafiku ráda.
Vrchní zemský a pražský rabinát
Pesach
2010
Tématem práce bylo „To pravé bohatství se ukrývá uvnitř“ – velikonoční vejce. Já jsem se rozhodla zabývat se Velikonocemi židovskými, tedy Pesachem. I Pesach má jako součást tradice vejce – je součástí sederového talíře. Vejce jsem ušila z bílé látky, kterou jsem vyšila textem vztahujícím se k Pesachu.
Text jsem vyšila česky i hebrejsky, po slokách se jazyky střídají. Vejce je vycpané molitanem a jeho otevírání je vyřešeno pomocí zipu. K vejci je připojen
i šitý talířek, na němž je vejce položeno. Uvnitř vejce je v kapse ukryta kniha, ve které najdeme pokyny, jak se na svátek připravit. Text jsem doprovodila vysvětlujícími ilustracemi, jež jsem vytvořila pomocí pera a lavírování čínské tuše. Knihu jsem upravila i graficky a svázala.
Martina Nožičková
Luxvogel
2009
Zadáním bylo vymyslet si svoje zvíře/stroj a k němu vytvořit návod k jeho užívání. Já jsem vymyslela stroj vycházející z podoby ptáka a pojemnovala jsem ho Luxvogel (lux – luxování, vogel – německy pták).
Jak již tedy z názvu vyplývá, tento stroj slouží
k úklidu, přesněji k úklidu dětem. Celý tento vynález
je ale tak trochu parodií na teleshoppingy, zejména
na ty s jejich králem – Horstem Fuchsem. To je také důvod, proč je celý návod v němčině. Aby bylo zvíře dobře prodejné a pro děti zároveň roztomilé, tak jsem jej navrhla v příjemných pastelových barvách.
Návod jsem nakreslila pastelkami na šedém papíře
a desky knihy jsem potáhla rudým semišovým plátnem.
Věna Hrdličková
Příběhy o soudci Ookovi
2008
Moje maturitní práce. Tématem byly etnické pohádky, já jsem zvolila pohádky japonské. Pro formát knihy jsem zvolila harmonický formát čtverce, jelikož Japonsko a japonské umění mi tento pocit asociují. Ilustrace jsem kreslila jen lineárně perem. Z počátku jsem se inspirovala japonskými kresbami a malbami, ale snažila jsem se jejich styl nekopírovat a najít si
vlastní. Pro ilustrace je typická jemnost a detailnost.
Ilustrace určené na přebal knihy a na předsádku jsem obarvila v počítači na červeno a přizpůsobila je tedy barevnosti japonské vlajky. Pokud jde o sazbu textu, tak jsem vysázela jen první pohádku na ukázku.
Eduard Petiška
Golem
2007/2008
První pokus o to ilustrovat knihu. Kvůli svému zájmu
o židovství jsem zvolila židovské pohádky a pověsti
ze staré Prahy od Eduarda Petišky. Inspirovala jsem se starými fotografiemi zaniklého židovského ghetta
a kresbám jsem se snažila dodat tajemnou atmosféru, kterou pro mne židovství představuje. Ilustrace jsem vytvořila kombinací perokresby a akvarelu. Text knihy jsem vysázela a celou knihu jsem pojmula po vzoru Tóry, měla tedy podobu svitku smotaného na dvou válcích, které jsem vytvořila z upravených válečků
na těsto.
Josef Kainar
Medvíďátko
2013
Medvíďátko od Josefa Kainara jsem recitovala
během zápisu na základní školu. Po celý život
si tedy básničku pamatuji a tak jsem měla potřebu
ji i ilustrovat.
Jelikož má básnička jen tři sloky a téměř žádný děj, tak jsem si k ní musela vymyslet ještě nějaký další příběh, který by z textu vycházel. A tak se v knize objevuje malý Pepíček Kainar na své výpravě
do jeskyně plné medvědů, kde spí medvíďátko a sní svůj sen.
Ilustrace jsem vytvořila pomocí techniky známé všem dětem a to proškrábáváním tuše na podkladě
z voskovek.
Text básničky jsem vysázela písmem Comenia Script, jímž se děti uči psát po svém nástupu do školy.
Fernando Pessoa
Kniha neklidu
2014
Má diplomová práce, cyklus ilustrací ke Knize neklidu Fernanda Pessoy ve formě dvou knih ukrytých
v luxusní schránce.
Pessoa bývá nazýván „portugalským Kafkou“
a Kniha neklidu je vlastně jeho deníkem, knihou absurdního bytí a zběsilého snění. Proto jsou ilustrace nakresleny v surreálném duchu.
Vytvořila jsem celkem 40 ilustrací technikou vyškrabávání do vlastnoručně vyrobených desek
v kombinaci s kresbou pastelkou. Všechny ilustrace na sebe navazují a tvoří jeden obraz. Při jejich kreslení jsem se inspirovala hlavně Lisabonem a dobou, kdy Pessoa žil. Snažila jsem se vyjádřit jakýsi tichý
neklid knihy.
Knihu jsem rozdělila do dvou svazků a oba jsem upravila i po grafické a typografické stránce.